Já jsem syn Goga i Magoga

Já jsem syn Goga i Magoga

a tluču marnĕ do zdí, vrat,

já ale přesto se vás ptám:

smím pod Karpaty zaplakat?

Přišel jsem cestou vereckou,

náš starý zpĕv mi v uších zní,

smím přes Dĕvin sám prorazit

nových dob zpĕvy novými?

Ať jsem Vasilem zpívajícím,

olovem uši zalejte,

ať nov ých zpĕvů neuslyším,

surovĕ po mnĕ šlapejte.

Lkám dosud, však bez čekání,

přes stálĕ kletby pusty zlé

na nových křídlech písnĕ letí,

vítĕzné přesto, maďarské.