Byl Kumán, velkooký chlapík,
znal trýzeň nĕmých tužeb mládí,
své stádo pásl, a tak táhl
slavnou maďarskou Hortobádí.
Soumraků, fatamorgán kouzlo
stokrát mu vroucnĕ žasnout dalo,
však když mu srdce porozkvetlo,
lidské stádo je ohryzalo.
Tisíckrát opájel se krásou,
myslíval na smrt, víno, ženy.
Kdekoli v jinĕm koutĕ svĕta
byl by z nĕho bard všemi ctĕný.
On vídal však jen druhy v gatích,
šhinavé, tupé, u stád v pustĕ,
a hned svou píseň pochovával –
klel či hvízdal si bohapustĕ.
PoemWiki 评分
暂无评论 写评论