Inventář je hotov

Sobě jsem důvěřoval od počátku -

což člověku, když nemá ani zlatku,

zatěžko nijak není. O nic více

než dobytku, když hyne bez vší píce.

Ač jsem se bál - na místě svém jsem obstál,

zrodil se, splynul, do popředí dostal.

Také jsem platil, co kdo požadoval,

kdo zdarma dal, toho si zamiloval.

Když se mnou žena hrála si a lhala,

já jsem jí věřil - ať má, co si přála!

Drhl jsem loď a vědrem v rukou mával.

Před moudrým panstvem hloupého jsem hrával.

Chléb, knihy, větrníčky prodával jsem,

noviny, básně - co šlo líp tím časem.

Ne v slavném boji ani na provaze,

v loži, jak doufám, skončím bez nesnáze.

Buď jak buď - inventář je hotov celý,

žil jsem - z čehož i jiní smrt už měli...