VYČKEJ ČASU

Nespěchej k štěstí, tiše jen,

vše nemůž’ najednou býti;

nejprv se travou zjeví len,

pozděj jak modravé kvítí.

Poupě, jež touží růží být,

obalu hledí se zbavit;

dříve než můžeš v nebi žít,

musíš se v očistci stavit.