Píseň o válce

Uškrťte válku,

ať ženy mohou se usmívat

a nestárnou tak rychle,

jako stárnou zbraně.

Válka však říká: Jsem!

Jsem od počátků,

nebylo nikdy chvíle,

abych nebyla.

Jsem stará jako hlad

a jako milování.

Já jsem se nestvořila,

ale svět je můj!

A já ho zničím.

Budu při tom,

až ohnivě krvavý cár

bude padat do tmy

jako slina dětí

na dno studny,

když si chtějí změřit

její tmavou hloubku.

Ale my – a to je naděje –

můžeme ještě chvilku,

ještě malou chvilku můžeme

o tom přemýšlet.