KNIHA ŽIVOTA

Jest život milá kniha, kterou čteme;

ať ta, neb ta, — je každá nejdražší

tomu, kdo čte; ji rádi nezavřeme

o vůli své a čtení unáší

nás tak, že vše, co kolem, jenom bývá

jak šumný zvuk, jenž v ucho doráží

a v duši nevejde; tak duše splývá

s tím dějem povídky — a neváží,

jak den a hodiny se zvolna snují.

A zatím venku stíny poletují

a světnice se plní soumrakem

a písmo se nám míhá před zrakem;

a setmí se. My víme: Večer spěje —

a odkládáme knihu s povzdechem.

A nikdo nedočet’ se konce děje.