DVACET DEKA DUŠE

Chtěl jsem si koupit dvacet deka duše,

pár kousků pravdy, litr svědomí,

leč prodavačka odvětila suše:

»Jak jsou ti lidi dneska pitomí…«

Mně ovšem tímto nevyvedla z míry,

řekl jsem: »Dobrá, nic se neděje,

dejte mi teda za korunu víry,

osminku citu, láhev naděje.«

A ona řekla: »Musíte stát frontu.«

A fronta vedla cik-cak za hory

a potom dál, až někam k horizontu.

A všichni lidi chtěli brambory.