POZDNÍ PODZIM

Šlář nebe fialový,

a zahrady šlář rusý…

Kdo odhalí a poví

žal dvojí, jenž se dusí

pod přehustou jich tkání

a jenž ji vzdouvá tiše

jak agonie vání,

jak ruka, která píše

v tkáň vzkazy odpuštění,

než klesne a než stydne…

Neb chystají v jeseni

dar myrhy dlaně vlídné

za krvavými šláři

a zdvihnou dusné clony,

než Vánoce zazáří

v kraj čistý, sněhem vonný?