Email

Jsem zmámen, bez mučení přiznám ti tu,

mé vetché srdce trne, že se mejlí,

od těch dob, co si denně do úsvitu

po nocích tajně posíláme mejly.

„Pa, pac a pusu!“ nenosí se, už ne,

a chybějící háčky, čárky kdo bys

hledal, když nitro pětice slov zažhne:

Ve schránce máte nepřečtený dopis!

Všechno je odkaz: lidé, předměty,

odkaz všech věků v odkazech se schová,

kamkoli kliknu, načteš se mně ty,

všeobjímající stránka webová.

Pulzuješ ve mně jako v básni metrum,

ty, mého monitoru tapeto,

a zatímco kolem nás jiskří chat-room,

zřím tě, tiskna klávesy naslepo.

Ač živou jsem tě ještě spatřit nesměl,

přesto mi žiješ v písmenech svých vět,

přesně tě cítím, jak můj malík enter...

Že by snad láska na nultý pohled?