KDYŽ ZHASLO SLUNCE

Když zhaslo slunce, bylo ještě líp.

Všemožným chlastem jsme se nalili,

chodili jsme a žvanili,

chrastilo listí, hulilo se z lip,

pod kterejma se pálily

nějaký hadry a nějaký kosti.

Blábolily se pitomosti

a vonělo to koncem léta.

Zmejlili jsme se. Byl konec světa.