Radí mi z hlubin věků mudrci,
abych se snažil vidět jen vše pěkné.
Zlehčí to jizvy, jež mám na srdci.
Ta rada ovšem snadněji se řekne,
nežli se aspoň zpola uskuteční
uprostřed vrahů, lupičů a model,
kteří se zdají trapně víc než věční
a v dějinách vždy vyhrávají o dél
i zpupnou výši soch a pomníků
stvořených k jejich vpravdě strašné pýše.
Proto se kloním v ústraní a tiše
k myšlence nejdřív odpustit sám sobě
a přes tu - žel - sobeckou okliku
též viníkům svým. Živým i těm v hrobě.
PoemWiki 评分
暂无评论 写评论