Radí mi z hlubin věků mudrci,

The wise of ages counsel me, impart

abych se snažil vidět jen vše pěkné.

that I should view things from their brighter side;

Zlehčí to jizvy, jež mám na srdci.

to make light of the scars upon my heart.

Ta rada ovšem snadněji se řekne,

Wise words to say, but harder to abide

nežli se aspoň zpola uskuteční

so they would be at least half-way achieved,

uprostřed vrahů, lupičů a model,

when ringed by killers, robbers, vaunted sin,

kteří se zdají trapně víc než věční

vexed by how they seem fixtures, more than ever,

a v dějinách vždy vyhrávají o dél

who throughout history go clear to win;

i zpupnou výši soch a pomníků

with haughty towering statues, monuments

stvořených k jejich vpravdě strašné pýše.

in honour of their bragging, truly awful.

Proto se kloním v ústraní a tiše

Hence I incline, aside, in silence soulful

k myšlence nejdřív odpustit sám sobě

to first-of-all forgive myself instead

a přes tu - žel - sobeckou okliku

and through this, slant, self-serving sentiment,

též viníkům svým. Živým i těm v hrobě.

my trespassers. The living and the dead.