Zda znáš tu šťastnou zem, co Sudety ji vroubí,
kde Západ s Východem se utěšeně snoubí,
zemský ráj na pohled, zem mléka, strdí, medu,
spojenci dali ji k obědu lidojedu, –
hle, jaká proměna, říš pominula zčerstva,
leč kde byl jara květ, teď kvetou ministerstva,
kde chodil národ lev a mával pochodní,
tam tloustnou sekčové a správci národní,
tam tráva neroste, kde germánské šly bandy,
leč zato rostou tam následky propagandy,
co Žižka palcátem, to demagog dnes hubou,
na frontě národní se čtyři strany rubou
a slavně slavíme teď slávu slavných Slávů,
juž táhne brigáda, kde děvče žalo trávu,
kde oral Vitoušek a sedlák sekal žito,
tam bitva o zrno dnes zuří, o koryto,
švec visel u Lysý, teď vyřizuje spisy,
na buku pro změnu zas inteligent visí,
čest práci řečněním řečníci vzdávaj v potu,
trub jásá fanfára, že vyrobili botu,
do dvou let bude zas med, mléko, ba i strdí
a hin se hukáže, že samochvála … voní,
paďouři potřeni jsou hněvem revoluce,
hle, pádí mstitelé a každý s kufrem v ruce,
už barbar barví zem armějců pod kopyty
a národ husitů se hrne smejčit byty,
a paďour zrodil se zas nový v nové pýše,
on má pás na břiše a hvězdu na kožiše,
ze sklepa lezou ven podzemní pracovníci,
na hrudi medajle a máslo pod čepicí,
duch nový zavanul, u žlabů nový nával,
Čech junák vždycky byl, když do nosu si dával,
dřív slavík růži pěl, máj tonul v lásky květech,
teď státní básníci se baští na banketech,
buď bytů nadbytek, je budování v proudu,
již staví na národ budovatel boudu,
chaloupku bez došků, kde tesař nechal díru
a státní satiru zabalte do papíru,
pořádá stavitel lov lasem na zedníka
a státní fořt se stal Šuhajem loupežníka,
z filmu teď úřad je, moc hlav a žádnou patu,
ztratil se demokrat v zástupech byrokratů,
Alena s Roháčem jdou v záři Parohů,
lidový umělec tahá lid za nohu,
podupej, bratře, kýč, teď kumšt se dělat bude,
sukýnku červenou ti státní rozhlas hude
na západ, na východ, na sever nebo k jihu,
lid tápe otráven a topí trudy v lihu,
jen národ studentský je vesel, čil a svěží
ač čtyři partaje ho lapaj do otěží,
leč český studentík, zocelen šesti léty
nic nedá na fráze a nedá na trumpety,
přežije poplachy a propagační strachy,
vždyť přežil Goebbelse a Moravcovy tlachy,
študáka nezdolá atom, ni hloupost lidská,
ba ani výchova, byť byla politická.
PoemWiki 评分
暂无评论 写评论