Zda znáš tu šťastnou zem, co Sudety ji vroubí,

Know’st thou that happy land, by the Sudeten banded,

kde Západ s Východem se utěšeně snoubí,

where East and West betrothed are oh so nicely blended,

zemský ráj na pohled, zem mléka, strdí, medu,

it’s Paradise on Earth, a land of milk, honeycomb crunch,

spojenci dali ji k obědu lidojedu, –

as by the Allies given to the cannibal for lunch –

hle, jaká proměna, říš pominula zčerstva,

behold, a transformation, faerie land freshly passed,

leč kde byl jara květ, teď kvetou ministerstva,

for where spring once blossomed, now Ministries bloom, vast,

kde chodil národ lev a mával pochodní,

where people, lion-like, marched, waved the torch about,

tam tloustnou sekčové a správci národní,

there section chiefs and national administrators now grow stout,

tam tráva neroste, kde germánské šly bandy,

while it’s true no grass grows where the Germanic hordes stormed through,

leč zato rostou tam následky propagandy,

the consequences of propaganda there most certainly do,

co Žižka palcátem, to demagog dnes hubou,

what Žižka’s mace back then, right now the demagogue’s mouth can trash,

na frontě národní se čtyři strany rubou

while on the national front, four battling parties clash,

a slavně slavíme teď slávu slavných Slávů,

and now we celebrate, the once-famed Slavs of old,

juž táhne brigáda, kde děvče žalo trávu,

the meadow the girl sickled, now by brigades patrolled,

kde oral Vitoušek a sedlák sekal žito,

the field Vitoušek ploughed, the farmer scythed for rye,

tam bitva o zrno dnes zuří, o koryto,

now marks the ‘strife for grain’, for swill-troughs in the sty,

švec visel u Lysý, teď vyřizuje spisy,

the shoemaker, at Lysá hung, now tomes of words is stringing,

na buku pro změnu zas inteligent visí,

and on the beech tree, for a change, an intellectual’s swinging,

čest práci řečněním řečníci vzdávaj v potu,

honouring toil rhetorically, orators are sweat raising,

trub jásá fanfára, že vyrobili botu,

and fanfares trumpet out the fact it’s cobblers that they’re praising,

do dvou let bude zas med, mléko, ba i strdí

within two years a-plenty more milk, honey, – a proclamation,

a hin se hukáže, že samochvála … voní,

with border-legend prophecy … sweet self-congratulation,

paďouři potřeni jsou hněvem revoluce,

and all the Clods of old have felt the wrath of the revolution,

hle, pádí mstitelé a každý s kufrem v ruce,

behold, avengers galloping, suitcase-packed retribution,

už barbar barví zem armějců pod kopyty

the barbarian now stains the ground, by the red army trampled,

a národ husitů se hrne smejčit byty,

while Hussite descendents run around to sweep apartments ample,

a paďour zrodil se zas nový v nové pýše,

and now the Clod is born again in fulsome pride, extatic,

on má pás na břiše a hvězdu na kožiše,

a belt across his paunch, fur coat lapel star-emblematic,

ze sklepa lezou ven podzemní pracovníci,

those who worked for the underground now come out of the cellar,

na hrudi medajle a máslo pod čepicí,

medals across their chests and conscience pangs under the collar,

duch nový zavanul, u žlabů nový nával,

a brand new spirit blows through now, around the swill-troughs surging,

Čech junák vždycky byl, když do nosu si dával,

at his best, Czech-the-lad is seen only when truly gorging,

dřív slavík růži pěl, máj tonul v lásky květech,

the nightingale once sang to roses, May lost in love’s blooming,

teď státní básníci se baští na banketech,

now the state(ly) poets bask at banquets, all-consuming,

buď bytů nadbytek, je budování v proudu,

so let there be a housing glut, construction at full kilter,

již staví na národ budovatel boudu,

the nation builder fills the gaze with superficial shelter,

chaloupku bez došků, kde tesař nechal díru

a cottage without thatch, a roof the carpenter’s left gaping,

a státní satiru zabalte do papíru,

and let the state satire be wrapped in gift-wrap of red taping,

pořádá stavitel lov lasem na zedníka

the builder goes lassoing for bricklayers where he can,

a státní fořt se stal Šuhajem loupežníka,

the wood-keeper has now become Robin the highwayman,

z filmu teď úřad je, moc hlav a žádnou patu,

film’s now an institution, all heads, nor head nor tail,

ztratil se demokrat v zástupech byrokratů,

as way over the democrat the bureaucrats have prevailed,

Alena s Roháčem jdou v záři Parohů,

figures of history and lore have now become the dregs,

lidový umělec tahá lid za nohu,

folk artists learn the craft of pulling at the nation’s leg,

podupej, bratře, kýč, teď kumšt se dělat bude,

tap your feet, brother, kitsch, for that is now the art to fashion,

sukýnku červenou ti státní rozhlas hude

dancing red pleated skirts adorning the state radio station,

na západ, na východ, na sever nebo k jihu,

whether west, east, or north or south, the people heed the call,

lid tápe otráven a topí trudy v lihu,

wretchedly groping round to drown bad taste in alcohol,

jen národ studentský je vesel, čil a svěží

only the student nation still in jollity entertains,

ač čtyři partaje ho lapaj do otěží,

although four parties try to get each one of them in their reins,

leč český studentík, zocelen šesti léty

and yet the Czech college kid, hardened by six good years,

nic nedá na fráze a nedá na trumpety,

to slogans pays no heed, nought of their trumpeting he hears,

přežije poplachy a propagační strachy,

he will outlive alarms, fears banded round – of that make bets –

vždyť přežil Goebbelse a Moravcovy tlachy,

having indeed survived both Goebbels and Moravec,

študáka nezdolá atom, ni hloupost lidská,

no dose of human folly nor of atoms has the mass critical,

ba ani výchova, byť byla politická.

he’ll withstand education, even if it’s political.