VLASTNICTVÍ

Co máš? Máš radost, když se šeří

a poznáváš, že skončil den,

když ničí ruka neudeří

tě do tváře, z tvých koníren

když hříbě spánku neodcválá

za bdělým děsem na jatky,

když ani záškrt, ani spála

neplení šik tvé posádky,

když dokončil jsi jenom skromně

z života jeden pustý díl,

když došels k noci nevidomě,

nepomohl a nezradil?

Máš radost, pravíš? Na pohodlí

by toho bylo právě dost.

Ukaž mi, co se v tobě modlí!

Tvá kajícnost? Tvá zpozdilost?

Jsi ztracen. Nikdo nehledá tě.

Na hrdle tvém je obojek,

chybí však šňůra. Toneš v blátě.

A to jsi ty. To je tvůj věk.

Tvůj mladý věk! To zlaté tele,

k němuž se žádný nemodlí.

Byls hádanka. Leš luštitelé

ji velmi snadno uhodli.