ROZHOVOR SE SMRTÍ

(pohřeb TGM 21.xi.1937)

Ty, která platíš víc, než zlato platí,

ty, která všechno máš, co už se nenavrátí,

ty, v jejíchž rukou člověk zapomene

všech břemen světa, sama bez břemene,

ty, která krutě rozkazuješ nésti

všem živým bolest, sama bez bolesti,

ty, která přijdeš kořistí svou jista,

ty, na niž nikdo se dost nepřichystá,

ty, smrti, věcná tanečnice žití,

ty, před níž nemůže se zachrániti

ni ocel, mramor soch a kámen chrámů,

ty, průvodkyně mrtvých po neznámu,

ty, beze změny jediná v tom světě,

zde máš: Hle, mrtvé tělo na lafetě,

jen vezmi je, to nejkrásnější dává

ti tento národ, který oplakává

v tom mrtvém víc, než mohl ti snad dáti,

ty, která všechno máš, co už se nenavrátí,

jen vezmi jej do hlubokého klína,

kde ve tmě nikdy úsvit neprolíná,

ať spočine už mrtvý spravedlivý.

Nad jeho hrobem stojí národ živý.