NOVÝ DEN

A nový den se hlásil kuropěním.

Na nebi ztrácel se srp měsíce.

Znavena neustálým nočním bděním

zhasiti lampu chtěla sklepnice.

A krčma byla pustá již a prázdná.

Jen v koutě se kdos neměl ke spaní.

V svých očích nejistý měl pohled blázna

a hlavu těžkou klopil do dlaní.

Ten dal si znova nalít ještě jednu.

„Počkej zde, děvče, až se napiju.

Rozum jsem ubil, však se brzy zvednu,

jen ještě co své srdce ubiju.“