Včera sa Jeseň vkradla do Paríža,

Do Paříže včera Podzim vbĕh,

Po Boulevard Saint-Michel nečujne mihla sa

nehlučnĕ se mihl po Saint-Michel,

V letnej horúčave, pod tichým lístím

v dusném parnu pod tichými stromy

A so mnou stretla sa.

do aleje za mnou přišel.

Práve som k Seine cestu vážil

Toulal jsem se právĕ kolem Seiny,

V duši mi drobné chrastie-pesničky:

písnĕ v nachu hořely mi v duši,

Dymiace, čudné, trudné, purpurové,

chraptivé, ach smutné, začazené,

že umriem zneli.

o tom, že smrt tĕlo tuší.

Jeseň ma dostihla a niečo šepla

Dohonil mne a nĕco mi šeptal,

Boulevardom Saint-Michel to otriaslo

po Saint-Michel nĕco přešlo s chvĕním,

Zum, zum; pozdĺž cesty žartovné

bzum bzum bzum a žertovný list stromu

Lístie lietalo.

přeletĕl tam se šustĕním.

Minútka: Leto ešte nebolo v rozpakoch

Chvilka: Léto neuteklo ještĕ,

Jeseň z Paríža zmizla so smiechom.

z Paříže už bĕží Podzim v smíchu.

Bola tu, a že tu bola, viem len sám

A že byl tu, teprv jsem já zvĕdĕl

Pod raždím stonom.

pod plačícím křovím v tichu.