Hogy rettenetes, elhiszem,
Chápu, že se ti skutečnost
de igy igaz.
jeví tak strašnou.
Ha szeretsz, életed legyen
Miluješ-li mě, nechť je tvůj život
öngyilkosság, vagy majdnem az.
zcela, či téměř sebevraždou.
Mit bánom én, hogy a modernek
Nic nedbám, co tomu v naše dny
vagy a törvény mit követelnek,
řeknou lidé a zákony:
bent maga ura, aki rab
svým pánem je uvnitř, kdo tam venku
volt odakint,
poznal, jak chutná jho…
és nem tudok örülni csak
Neumím radovat se jinak
a magam törvénye szerint.
než podle zákona vlastního.
Nem vagy enyém, mig magadé vagy:
Ty nejsi moje, dokud jsi svá –
még nem szeretsz.
v tom láska sotva záleží.
Mig cserébe a magadénak
Miluješ-li mě jako svého
szeretnél, teher is lehetsz.
jen výměnou, budeš mi přítěží.
Alku, ha szent is, alku: nékem
Ať jakkoli svatý, kompromis lásky
más kell már: Semmiért Egészen!
je kompromis; já chci už jiné svazky:
Két önzés titkos párbaja
vše za nic! – A jiný už nebudu…
minden egyéb,
Vždyť všechno ostatní je souboj
én többet kérek:azt, hogy a
dvou sobectví. Já chci víc: abys byla
sorsomnak alkatrésze légy.
součástkou mého osudu.
Félek mindenkitől, beteg
Bojím se všech, jsem nemocný,
s fáradt vagyok,
dlouhá cesta mě unavila.
kivánlak igy is,meglehet,
Možná že po tobě i toužím,
de a hitem rég elhagyott.
leč kdeže je má dávná víra…
Hogy minden irtózó gyanakvást
Máš-li strach z hrozných podezření
elcsittithass, már nem tudok mást:
utiš je – jiné rady není:
Mutasd meg a teljes alázat
ukaž, že z oběti, z ponížení
és áldozat
se raduješ upřímně
örömét, és hogy a világnak
a že se světu protivíš
kedvemért ellentéte vagy.
jen kvůli mně.
Mert mig kell csak egy árva perc,
Dokud chceš jedinou minutu
külön,neked,
mít pro sebe jen,
mig magadra gondolni mersz,
dokud sama na sebe myslíš
mig sajnálod az életed,
a lámeš hůl nad svým životem,
mig nem vagy, mint egy tárgy, olyan
dokud nejsi tak bez vůle
halott és akarattalan:
jak věci, mrtvé a strnulé,
addig nem vagy a többieknél
do té doby nebudeš lepší,
se jobb, se több,
nebudeš víc než ostatní,
addig idegen is lehetnél,
jako bys byla pro mne cizí,
addig énhozzám nincs közöd.
jak den a noc jsme – já a ty.
Kit törvény véd, felebarátnak
Člověk, kterého chrání zákon,
még jó lehet,
může být dobrý snad,
törvényen kivül, mint az állat,
ty však buď mimo zákon, jak zvíře,
olyan légy, hogy szeresselek.
abych tě mohl milovat.
Mint lámpa, ha lecsavarom,
Jak lampa buď: když chci, zhasnu ji.
ne élj, mikor nem akarom,
Nežij, když si to nepřeji,
ne szólj, ne sirj, e bonthatatlan
nic neříkej, neplač a neviz ten žalář,
börtönt ne lásd,
jejž nevyvrátí žádná síla.
ésén majd elvégzem magamban,
A já pak v sobě učiním,
hogy zsarnokságom megbocsásd.
abys mi tyranství mé odpustila.