No, our graves bear no mouldering crosses,

Ne, na našich hrobech nehnijí kříže

nor gravestones arched and proud,

a náhrobky se neklenou,

no, there are no wreaths, nor wrought iron tresses,

ne, nejsou tam věnce, ni tepané mříže,

angels with their heads bowed,

andělé s hlavou skloněnou,

nor willows, laurel golden-flaking,

vrby a věnec se zlatým vláknem,

nor everlasting candle flames.

svíčka, jež nikdy nezhasí.

We rot in pits, lime-slaked, forsaken,

My hnijem v jamách, politi vápnem,

which storm-winds scrape, our bones to claim.

v kostech nám vítr haraší.

The time-bleached skulls of hopes forlorn

Vybledlé lebky beznadějí,

tremble on barbed-wire fences, torn,

na ostnatých se drátech chvějí

our ashes, wind-borne, scattered wide,

a popel náš jde do všech stran,

urns by the thousand smashed, denied.

v tisících urnách rozmetán.

Binding the world we form a chain,

Tvoříme řetěz kolem světa,

seeds blown by wind to distant shores,

semena větrem rozvátá,

we count days, months, years that remain,

čítáme dny, měsíce, léta,

patient, with nothing to hurry for.

čekáme, čas nám nechvátá.

Down here, our numbers grow and grow,

A stále více je nás tu dole,

upwelling day by day, until

bobtnáme, rostem den co den,

the swell that bloats the fields you sow,

už nadouváme vaše pole,

will rend asunder the earth you till.

až jednou pukne vaše zem.

And we’ll rise, making dread our own,

A potom vyjdem, strašný řad,

skull upon skull and bone on bone,

na lebce lebku, s hnátem hnát

in mankind’s face yell,

a zařvem ve tvář lidem všem:

with great might:

We dead indict!

My mrtví žalujem!