Ne, na našich hrobech nehnijí kříže

No, our graves bear no mouldering crosses,

a náhrobky se neklenou,

nor gravestones arched and proud,

ne, nejsou tam věnce, ni tepané mříže,

no, there are no wreaths, nor wrought iron tresses,

andělé s hlavou skloněnou,

angels with their heads bowed,

vrby a věnec se zlatým vláknem,

nor willows, laurel golden-flaking,

svíčka, jež nikdy nezhasí.

nor everlasting candle flames.

My hnijem v jamách, politi vápnem,

We rot in pits, lime-slaked, forsaken,

v kostech nám vítr haraší.

which storm-winds scrape, our bones to claim.

Vybledlé lebky beznadějí,

The time-bleached skulls of hopes forlorn

na ostnatých se drátech chvějí

tremble on barbed-wire fences, torn,

a popel náš jde do všech stran,

our ashes, wind-borne, scattered wide,

v tisících urnách rozmetán.

urns by the thousand smashed, denied.

Tvoříme řetěz kolem světa,

Binding the world we form a chain,

semena větrem rozvátá,

seeds blown by wind to distant shores,

čítáme dny, měsíce, léta,

we count days, months, years that remain,

čekáme, čas nám nechvátá.

patient, with nothing to hurry for.

A stále více je nás tu dole,

Down here, our numbers grow and grow,

bobtnáme, rostem den co den,

upwelling day by day, until

už nadouváme vaše pole,

the swell that bloats the fields you sow,

až jednou pukne vaše zem.

will rend asunder the earth you till.

A potom vyjdem, strašný řad,

And we’ll rise, making dread our own,

na lebce lebku, s hnátem hnát

skull upon skull and bone on bone,

a zařvem ve tvář lidem všem:

in mankind’s face yell,

with great might:

My mrtví žalujem!

We dead indict!