It’s spring, two walruses did meet.
Je jaro, potká mrože mrož.
Two walruses? No fuss.
Proč ne, dva mroži. Budiž.
“My name is Since”, the first did greet.
„Já jsem“, dí první, „Jelikož.“
“I’m”, said the second, “Thus”.
„A já“, dí druhý, „Tudíž.“
And Since at once observed it seemed,
A Jelikož hned tvrdí, že
and that it was no whim,
mu pořád připadá,
that Mr (walrus) Thus he deemed
že pana mrože Tudíže
as someone known to him.
tak trochu jako zná.
“I say, might you that walrus be,
„Poslyšte, nejste vy ten mrož,
that lay long near here resting?”
co ležel tady vedle?“
And Thus to this: “Indeed, you see,
A Tudíž na to: „Ale což
all winter long, no jesting!”
a celou zimu hnedle!“
And with his eyes quite open wide
A upřenýma očima
he looked at Since in stages,
si měří Jelikože
feeling a surge of memory’s tide:
a taky už si vzpomíná:
“Of course, good lord, such ages!
„Jakpak by ne, můj bože!
Why, you were lying on your tum
Vždyť vy jste ležel na bříšku
for months on that ice nearest!”
půl roku tuhle na kře!“
“Right next to you dear Thussisome!
„Hned vedle tebe, Tudížku!
how are you, brother dearest?
jak žiješ, drahý bratře?
And how are Yet and Even, yes,
A copak dělá Leč a Byť
how is your little Whether?”
a vaše malá Pakli?“
And it was time to hug and kiss,
A museli se políbit,
till their tusks clicked together.
až jim kly o kly ckvakly.
What to make of this poem? Since
Co báseň říká? Jelikož
it teems with wisdom, thus,
je velmi moudrá, tudíž
we see a walrus known as Since
nám říká, že mrož Jelikož
was bro’ to walrus Thus.
měl bratra jménem Tudíž.