Oftentimes as I sleep, my soul is musing

Tak často zdá se mojí duši spící,

how down the ages, borne by change, wings beating,

že věků proudem, nesen křídlem změny,

I cruised the starry depths, in thought un-fleeting,

jsem vesmírem plul, byl jsem zamyšlený

menhir, then wave, then tree, then bird, enthusing.

kdys menhir, vlna, strom, pták zpívající.

Via such diverse forms, each stepwise using,

A různých těchto tvarů po stupnici

in human-kind I woke, heart anxious beating,

jsem v člověku pak procit, vyplašený

a fledgling’s fall, from woman’s soul, world-meeting,

jak z hnízda pták, v svět padla z duše ženy

my soul both suffering and love effusing.

má duše trpící a milující.

Before I simply lived. Now love’s pained feeling

Dřív prostě žil jsem. S bolestí však láska

gives me pause, to the top step I’ve been bidden,

je znamení, že k stupni poslednímu

all changes rung; my final goal reached nearly:

jsem došel proměn svých; jsem bližší cíle:

Might godliness now lift the mask, revealing

Juž buď se božství odhalí mně maska

clearly what hence I’ve sensed, by smoke’s veil hidden,

a jasně uzřím, co teď tuším v dýmu,

or must I perish now, drawn void-ward merely.

neb zcela zhynu v bezdno zpět se chýle.