Je jaro, potká mrože mrož.
It’s spring, two walruses did meet.
Proč ne, dva mroži. Budiž.
Two walruses? No fuss.
„Já jsem“, dí první, „Jelikož.“
“My name is Since”, the first did greet.
„A já“, dí druhý, „Tudíž.“
“I’m”, said the second, “Thus”.
A Jelikož hned tvrdí, že
And Since at once observed it seemed,
mu pořád připadá,
and that it was no whim,
že pana mrože Tudíže
that Mr (walrus) Thus he deemed
tak trochu jako zná.
as someone known to him.
„Poslyšte, nejste vy ten mrož,
“I say, might you that walrus be,
co ležel tady vedle?“
that lay long near here resting?”
A Tudíž na to: „Ale což
And Thus to this: “Indeed, you see,
a celou zimu hnedle!“
all winter long, no jesting!”
A upřenýma očima
And with his eyes quite open wide
si měří Jelikože
he looked at Since in stages,
a taky už si vzpomíná:
feeling a surge of memory’s tide:
„Jakpak by ne, můj bože!
“Of course, good lord, such ages!
Vždyť vy jste ležel na bříšku
Why, you were lying on your tum
půl roku tuhle na kře!“
for months on that ice nearest!”
„Hned vedle tebe, Tudížku!
“Right next to you dear Thussisome!
jak žiješ, drahý bratře?
how are you, brother dearest?
A copak dělá Leč a Byť
And how are Yet and Even, yes,
a vaše malá Pakli?“
how is your little Whether?”
A museli se políbit,
And it was time to hug and kiss,
až jim kly o kly ckvakly.
till their tusks clicked together.
Co báseň říká? Jelikož
What to make of this poem? Since
je velmi moudrá, tudíž
it teems with wisdom, thus,
nám říká, že mrož Jelikož
we see a walrus known as Since
měl bratra jménem Tudíž.
was bro’ to walrus Thus.