Jsem tady, máš mě nehledat

Vnuk se mi na svět narodil.

V tom je ta báseň, nač tu lhát.

Bylo-ne. Nuly po nulách.

Dvě buňky spolu splynuly.

Pobíhám jako. Nikoli.

Pohledy sester na chodbách.

Kolik že? Co mu? A co dál?

Snad zpěv? Po vší té řeholi?

A potom anděl v pokoji.

Ovšemže zpětně. Ale tam.

Jak kolovrátek ve sférách.

Sám nevím, jenom blábolím.

Opravdu? Rým je: kdož to ví?

Jsem tady, máš mě nehledat.