At Fortuna’s gates I hammered,

Tloukl jsem na štěstí brány,

as do all when sentimental; –

jako jiní na ně tlukou; –

opening, it reached out, led me

otevřelo, chopilo mne

in with hand kind, warm and gentle.

tou svou vlídnou, teplou rukou.

Fortune smiled. – I stood encircled

Usmálo se. – Kolem stáli

by the happy. – “Light-hearts may”,

lidé šťastní. – „Srdcem lehcí,“

quoth she, “through my portals enter.

dělo, „vešli za mé brány.

You seek joy?“

Děl jsem: „Nechci.“

I said: “No way”.