What is yours? Glee, when dusk approaching

Co máš? Máš radost, když se šeří

tells you the day is nearly done,

a poznáváš, že skončil den,

when no-one’s hand will strike, reproaching,

když ničí ruka neudeří

your face, when from your stables none

tě do tváře, z tvých koníren

of your sleep-foals bolt, the cleaver

když hříbě spánku neodcválá

of slaughterhouses dread to wake,

za bdělým děsem na jatky,

when neither croup nor scarlet fever

když ani záškrt, ani spála

from your crew’s ranks their tithes do take,

neplení šik tvé posádky,

when you have closed and left behind

když dokončil jsi jenom skromně

one of life’s chapters bleak, away,

z života jeden pustý díl,

when come the night you’ve come to, blind,

když došels k noci nevidomě,

not helping, you did not betray?

nepomohl a nezradil?

So glee you have, you say? Conceding

Máš radost, pravíš? Na pohodlí

for comfort just enough, I guess.

by toho bylo právě dost.

Show me what’s on the inside, pleading!

Ukaž mi, co se v tobě modlí!

Your penitence? Your shallowness?

Tvá kajícnost? Tvá zpozdilost?

You are lost. Nobody out searching.

Jsi ztracen. Nikdo nehledá tě.

’Round your throat is a collared cage,

Na hrdle tvém je obojek,

but with no lead. You’re mud-sunk, lurching.

chybí však šňůra. Toneš v blátě.

And this is you. This is your age.

A to jsi ty. To je tvůj věk.

Your tender age! That golden calf

Tvůj mladý věk! To zlaté tele,

that attracts not the slightest plea.

k němuž se žádný nemodlí.

You were a riddle. Puzzlers half-

Byls hádanka. Leš luštitelé

trying out-guessed you easily.

ji velmi snadno uhodli.