Know’st thou that happy land, by the Sudeten banded,

Zda znáš tu šťastnou zem, co Sudety ji vroubí,

where East and West betrothed are oh so nicely blended,

kde Západ s Východem se utěšeně snoubí,

it’s Paradise on Earth, a land of milk, honeycomb crunch,

zemský ráj na pohled, zem mléka, strdí, medu,

as by the Allies given to the cannibal for lunch –

spojenci dali ji k obědu lidojedu, –

behold, a transformation, faerie land freshly passed,

hle, jaká proměna, říš pominula zčerstva,

for where spring once blossomed, now Ministries bloom, vast,

leč kde byl jara květ, teď kvetou ministerstva,

where people, lion-like, marched, waved the torch about,

kde chodil národ lev a mával pochodní,

there section chiefs and national administrators now grow stout,

tam tloustnou sekčové a správci národní,

while it’s true no grass grows where the Germanic hordes stormed through,

tam tráva neroste, kde germánské šly bandy,

the consequences of propaganda there most certainly do,

leč zato rostou tam následky propagandy,

what Žižka’s mace back then, right now the demagogue’s mouth can trash,

co Žižka palcátem, to demagog dnes hubou,

while on the national front, four battling parties clash,

na frontě národní se čtyři strany rubou

and now we celebrate, the once-famed Slavs of old,

a slavně slavíme teď slávu slavných Slávů,

the meadow the girl sickled, now by brigades patrolled,

juž táhne brigáda, kde děvče žalo trávu,

the field Vitoušek ploughed, the farmer scythed for rye,

kde oral Vitoušek a sedlák sekal žito,

now marks the ‘strife for grain’, for swill-troughs in the sty,

tam bitva o zrno dnes zuří, o koryto,

the shoemaker, at Lysá hung, now tomes of words is stringing,

švec visel u Lysý, teď vyřizuje spisy,

and on the beech tree, for a change, an intellectual’s swinging,

na buku pro změnu zas inteligent visí,

honouring toil rhetorically, orators are sweat raising,

čest práci řečněním řečníci vzdávaj v potu,

and fanfares trumpet out the fact it’s cobblers that they’re praising,

trub jásá fanfára, že vyrobili botu,

within two years a-plenty more milk, honey, – a proclamation,

do dvou let bude zas med, mléko, ba i strdí

with border-legend prophecy … sweet self-congratulation,

a hin se hukáže, že samochvála … voní,

and all the Clods of old have felt the wrath of the revolution,

paďouři potřeni jsou hněvem revoluce,

behold, avengers galloping, suitcase-packed retribution,

hle, pádí mstitelé a každý s kufrem v ruce,

the barbarian now stains the ground, by the red army trampled,

už barbar barví zem armějců pod kopyty

while Hussite descendents run around to sweep apartments ample,

a národ husitů se hrne smejčit byty,

and now the Clod is born again in fulsome pride, extatic,

a paďour zrodil se zas nový v nové pýše,

a belt across his paunch, fur coat lapel star-emblematic,

on má pás na břiše a hvězdu na kožiše,

those who worked for the underground now come out of the cellar,

ze sklepa lezou ven podzemní pracovníci,

medals across their chests and conscience pangs under the collar,

na hrudi medajle a máslo pod čepicí,

a brand new spirit blows through now, around the swill-troughs surging,

duch nový zavanul, u žlabů nový nával,

at his best, Czech-the-lad is seen only when truly gorging,

Čech junák vždycky byl, když do nosu si dával,

the nightingale once sang to roses, May lost in love’s blooming,

dřív slavík růži pěl, máj tonul v lásky květech,

now the state(ly) poets bask at banquets, all-consuming,

teď státní básníci se baští na banketech,

so let there be a housing glut, construction at full kilter,

buď bytů nadbytek, je budování v proudu,

the nation builder fills the gaze with superficial shelter,

již staví na národ budovatel boudu,

a cottage without thatch, a roof the carpenter’s left gaping,

chaloupku bez došků, kde tesař nechal díru

and let the state satire be wrapped in gift-wrap of red taping,

a státní satiru zabalte do papíru,

the builder goes lassoing for bricklayers where he can,

pořádá stavitel lov lasem na zedníka

the wood-keeper has now become Robin the highwayman,

a státní fořt se stal Šuhajem loupežníka,

film’s now an institution, all heads, nor head nor tail,

z filmu teď úřad je, moc hlav a žádnou patu,

as way over the democrat the bureaucrats have prevailed,

ztratil se demokrat v zástupech byrokratů,

figures of history and lore have now become the dregs,

Alena s Roháčem jdou v záři Parohů,

folk artists learn the craft of pulling at the nation’s leg,

lidový umělec tahá lid za nohu,

tap your feet, brother, kitsch, for that is now the art to fashion,

podupej, bratře, kýč, teď kumšt se dělat bude,

dancing red pleated skirts adorning the state radio station,

sukýnku červenou ti státní rozhlas hude

whether west, east, or north or south, the people heed the call,

na západ, na východ, na sever nebo k jihu,

wretchedly groping round to drown bad taste in alcohol,

lid tápe otráven a topí trudy v lihu,

only the student nation still in jollity entertains,

jen národ studentský je vesel, čil a svěží

although four parties try to get each one of them in their reins,

ač čtyři partaje ho lapaj do otěží,

and yet the Czech college kid, hardened by six good years,

leč český studentík, zocelen šesti léty

to slogans pays no heed, nought of their trumpeting he hears,

nic nedá na fráze a nedá na trumpety,

he will outlive alarms, fears banded round – of that make bets –

přežije poplachy a propagační strachy,

having indeed survived both Goebbels and Moravec,

vždyť přežil Goebbelse a Moravcovy tlachy,

no dose of human folly nor of atoms has the mass critical,

študáka nezdolá atom, ni hloupost lidská,

he’ll withstand education, even if it’s political.

ba ani výchova, byť byla politická.