Branches have blackened in the wind, igniting,

Zčernaly větve ve větru, jenž pálí,

from edge of night a bird is calling shrill,

z okraje noci pták se ozývá,

could the Spring rumbling from far off sound frightening

leká snad jaro hřímající z dáli

to virgin lands clear, timid, wistful, still?

v panenství čistá, plachá, tesklivá?

Familiar lands, from states wakeful, dreaming,

Krajiny známé ze bdění a ze sna,

where barrenness of fields smears umber brown,

kde prázdno polí stře se do hnědi,

till my life tilts, inclines, and sunk, I’m seeming

až nachýlí se žití mé, ať klesna

to know their joys, who don’t yet know their own.

znám štěstí těch, kdo ještě nevědí.

Then half and half the light and shade striating

Pak světla půl a stínů polovina

like the palm, dancing o’er deep standing water,

jak palma ta, jež tančí nad hlubinou,

hoping I’ll find a lament, alternating

kéž najdu úpění tak zcela jiná

what crystallized my fortune till of late,

než ta, co hnětla krystaly mé dosud,

hoping to fear no nightmare frights, which falter,

kéž nebojím se bázní snů, jež hynou,

when who-as-may-be holds my lit-up fate.

když kdosi drží rozsvícen můj osud.