You lads so fine, coming to raze to rubble,

Vy dobří hoši, co jste vyšli bořit

hardened of heart, with your fist clenched up high,

se vzdorem v srdcích, s pěstí sevřenou,

planning new promised lands for mankind’s trouble,

co lidstvu nové ráje chcete stvořit,

to you farewell I sing, farewell, goodbye.

vám zpívám píseň na rozloučenou.

My defiance? Long rained on, drowned, time-muted;

Můj vzdor se zchladil volnou sprchou času,

rust having fused my scabbard to my sword.

rez s pochvou srostil meče rukojeť.

The wild and light of heart are better suited

Brutální, zpěvnou, lehkovážnou chasu

to my own taste now, more by me adored.

v svém srdci jsem si zamiloval teď.

My friends delight in seminars, thought sifting,

Mí přátelé se v sympoziích baví,

by next day back to their slums, ungreedy.

by zase zítra klesli do bídy.

By nightfall from their beds their heads uplifting

Navečer z loží zvedajíce hlavy

furtively gleeful: Diem perdidi.

se v duchu těší: Diem perdidi.

They do not piously go girls a-kissing,

Se zbožnou úctou nelíbají holku,

nor fecund females seeing, lay their claim.

je nevábí zjev plodných samiček.

At coffee shop dank tables all night dissing

V kavárnách nočních u politých stolků

they are the knights of less salubrious dames.

jsou rytíři pochybných dámiček.

The friends I keep are spendthrift types, and flighty.

Mám za přátele marnotratné muže.

Our talents burying, self-laid to waste.

Z nás každý rád svou hřivnu zakopá.

With a rose in our hair, we’re fops almighty,

My do svých vlasů vplétáme si růže,

after us, let the deluge come – make haste!

a po nás – což – ať přijde potopa!