With my sloth I am nigh to death disgusted

Má nečinnost se mně již k smrti hnusí

and as for work I’ve never felt the love.

a k práci své jsem vždy byl bez lásky.

Oh, but to shred, rip-up, and give my blasted

Ó, moci rázem roztrhati v kusy

aims and conditions, duties all, the shove!

své cíle, poměry a závazky!

To start again anew – is hopeless, frankly,

Však nově začít – je to bezvýsledné,

since disappointment curses all I do,

když zklamání mé všecko proklíná,

and my hand, just as soon as lifted, dankly

a ruka moje, sotva že se zvedne,

falls weary in my lap, without ado.

již znavená mi padá do klína.

I know this: If I was now a woman,

A to vím jistě: Kdybych dnes byl ženou,

all the world’s slobber with my cheek I’d greet

tak slinám světa nastavil bych líc

with brazen glee, and my skirts held up, bloomin’

a s drzým smíchem, sukní vyzdviženou,

I’d go and sell my body in the street.

své tělo šel bych prodat do ulic.