On the left wing and as the last

Na levém křídle a poslední

there stand shall I,

já budu stát,

and what I’ll plead for, none of my comrades

a tušit nebude, oč prosit chci,

will guess, or why –

žádný kamarád –

and heels together, toes apart I’ll take

a paty k sobě, špičky od sebe,

my post for you, odd vision, for your sake

pro tebe, sne můj divný, pro tebe

bear witness, testify.

já budu meldovat.

I report, my captain,

Hlásím, pane hejtmane,

a dream to me revealed,

že se mi zdál sen,

it was war and I lay there

vojna byla a já ležel

shot, on the battlefield;

v poli zastřelen;

and right there next to me lay, fallen, by my side,

a zrovna u mne váš kůň taky pad,

your horse, our deaths were set to coincide,

nám přáno bylo spolu umírat,

so God had willed.

to z boží vůle jen.

It was approaching morn, the moon was red,

To k ránu bylo as, neb měsíc zrud,

your horse his head did pound,

a váš kůň hlavu zdvih,

and oddly enough, like I,

a zvláštní věc měl jako já

he had a belly wound,

prostřelený břich,

and in his eyes I felt a chilling grief,

a v jeho očích takový styd žal,

someone bewildered, asking for relief,

kdos divil se v nich, kdos se ptal

like wringing hands, I found.

a ruce lomil v nich.

The meadows round and clover redolent

Že louky voní kol a jetely

and blooming cress –

a kvete řeřicha –

and he… a horse… what had he done?

a on… kůň… což byl vinen čím?

his guts a mess,

má díru do břicha,

someone had sat on him, and sits no more

že na něm seděl kdos, už nesedí

and eyes so plead to know, to know implore

a oči vědět chtí, však nevědí

and thirst, without redress…

a v hrdle vysychá…

Oh, his dry throat… If only he could neigh…

Oh, v hrdle vysychá… A chtěl by ržát…

any idea why, why this?:

že neví, neví proč?:

my golden sun, did he not love you nigh –

sluníčko zlaté, což neměl on tě rád –

why forsake him… like this?

ty už ho nechceš… proč?

why will that horseshoe never ring again,

proč necinkne už nikdy podkova,

why are legs weighed with lead, the sky bloodstained –

proč nebe v krvi, nohy z olova –

ho, spin, world, spin, amiss…

hó, toč se, světe, toč…

I report, my captain,

Hlásím, pane hejtmane,

it was a dream of dread,

že byl to strašný sen,

that beast’s eyes, they cried out

ty oči zvířete, ty křičely

bulging out of its head,

a z důlků lezly ven,

they shouted at me, could I please explain,

křičely na mne, jestli já to vím,

why were we lying there, gut-torn, in pain –

proč ležíme tu s břichem děravým –

what was I to have said…?

co měl jsem říci jen…?

I report, my captain,

Hlásím, pane hejtmane,

I’ll say this, then be done:

a já to musím říc:

well, a man gladly goes, his duty does,

tož, člověk rád jde, člověk musí jít,

when his lord says so, faces death for his own –

když pán chce, smrti vstříc –

but spare the horses, I beg a thousand-fold,

však koní šetřte, prosím tisíckrát,

that beast asks dreadfully, beseeching to be told

to dobytče se strašně umí ptát,

why it may not live on…

proč nesmí žíti víc…