If I look back recalling them at will,

Ohlédnu-li se zpět a na ně vzpomenu si,

how they disgusted me, disgust me still,

jak se mi hnusily, jak dosud se mi hnusí

those muddy souls, so doughy, whom each day

ty duše blátivé, ty duše jako z těsta,

kneeds and moulds, drawing this and that-away.

jež zhněte každý den a zvábí každá cesta.

That formlessness that takes shape as best suits!

Té beztvárnosti, jež tvar každý přijme!

And next seen with the vanguard in cohoots,

A posléz v popředí je vždycky uvidíme,

those whose own character is to have none,

lidi, jichž charakter je nemít charakteru,

yes-men by day, lackeys of trends well spun,

přitakovače dne, přisluhovače směrů,

compliant turncoats, groupies to sad fate,

mimikry osudů, již vždy se přizpůsobí,

pathetic heroes of times desolate.

ty smutné hrdiny přespříliš smutné doby.

Oh, worshippers of each new image graven,

Oh, uctívači každé nové modly,

if I look back, we had not much in common,

ohlédnu-li se zpět, jak těžko jsme se shodli

hard times this land faced, and will face ahead,

jak těžko bývalo, jak těžko v zemi jest,

where none lead; all too willing to be led.

kde nikdo nevede a každý dá se vést.