When in the town by night each sound’s dissembling,

Když v městě za noci zvuk každý dozní,

another soul, arcane, wakes uncontested.

tu jiná duše, tajemná, v něm vstává.

Your head’s a dormant citadel, sequestered,

Jak město spící je tvá ztichlá hlava,

in which a late night wandering thought is ambling.

v níž bloudí myšlenka jak chodec pozdní.

Yet if you fear the tardy walker’s power

Však bojíš-li se potměšilé moci

conniving to seize your imagination,

pozdního chodce, že tě schvátí směle,

be more afraid of that thought’s desperation,

víc myšlenky se děs teď osamělé,

to ambush you at midnight, till you cower…

jež přepadne tě náhle o půlnoci…

You are its prey. Feel that? Its talon sinking

Jsi její kořist. Cítíš? V tebe boří

into you, cold, on dark wings upward tearing.

dráp chladný, tmavé peruti své vznese.

Eyes phosphorescent green that burn unblinking.

A v očích fosfor zelenavý hoří.

You’ve briefly lost your mind. Your soul veers, vanished

Jsi chvíli šílencem. A duše řítí

into the evil, deep within its bearing…

se v prohlubeň zla, kterou v nitru nese…

Ah, ever the abyss, inside, unbanished!

Ah, věčně propast, věčně v sobě míti!