By evening mist engulfed, the woodland’s sinking

Ve mlze večera juž tonou lesy,

into familiar hush now, soft and dreaming,

a ticho měkké, snící, které bývá,

by evening still embraced, the night is scheming

kdy večer s nocí ve objetí splývá,

to drape the slumbering land, in silence slinking.

se na krajinu zdřímlou tiše věsí.

Only a bird, woken from dreams unblinking

Pták jenom probudiv se ze sna kdesi

above the loose-bloomed treetop tangle rising

se zvěd se vzkvetlé, volné stromu sněti

flying through hues dark blue, a spark surprising…

a ve tmě modravé jak jiskra letí…

as the moon now from wavering wisps comes winking,

Teď měsíc z bludných mraků lehké směsi

floating alone, and looming large, revealing,

sám vyplul volně velký, vítězící,

with needling probes extended, lances, feeling

a jehly své jak velká kopí tkvící

reaching at flowering treetops, dream elated…

do snících korun vzkvetlých stromů metá…

From tree limbs drawn, the mist comes, moonward stealing,

Z jich větví mlha táhne ku měsíci,

mist and cloud medley veiled, the moon is filling

jenž v páry lemu, oblak ve směsici

with its light, night, full summer-inundated!

své světlo lije v noc tak plnou léta!