Walt Whitman watched Louisiana’s blooming.
Walt Whitman v Louisianě zřel jej kvésti.
I in Bohemia see it – God’s own verve!
Já v Čechách zřím jej — tentýž boží vzrůst!
The same expanse and filled with joy consuming,
Táž velká rozloha a její náplň štěstí,
same joy in hundreds of its offshoots zooming,
táž radost ve stech jeho ratolestí,
same yearning arms and hearts and lips observe!
táž chtivost paží, chlopní, dásní, úst!
The tree of life! — I bare my head in wonder
Strom života! — Já obnažuji hlavu
and lift my arms and hands up high in praise;
a ruce nad ním vzpínám v žehnání;
may Dawn bedeck it with her golden splendour,
ať v Zory prvním hoří zlatohávu,
may rosy morn up-flare, its glory render,
ať červánky v něm pálí svoji slávu,
may Night with its own shade protect its gaze!
ať Noc jej svými stíny zaclání!
Something about it, constant, ever living,
Cos na něm ustavičně věčné, živé,
to sing for one the dying pressing dream,
pět za jednu se tlačí mroucí snět,
a hundred blossoms blaze for one less giving…
sta poupat planoucích za jedno mřivé…
Oh wondrous, arcane mysteries conceiving!
Ó, taji, záhado, ó, mystérium, dive!
A beehive in its boughs to hear you seem!
Včel úly slyšíš v jeho větvích znět!
Lo, from the faded, fresh new leaves are burgeoning,
Hle, z vadnoucího zas tu nové listí,
life’s one incessant constant revelry!
a jeden věčný život napořád!
Yours there to read in leaves e'er freshly surging,
A v listech věčně svěžích můžeš čísti
pure life, in strands you see in weave emerging
jen život, jehož vlákna zříš se přísti
all round carousing, graceful, orderly!
v ten koloběh, jímž vládne lad i řád!
And in its shade a hundredfold embracing,
Pod jeho stíny sta jich objímá se,
and in its branches birdsong never fails,
na větvích hlahol ptáků neztichá,
a hundred kissing mouths, arms interlacing,
sta úst se líbá, paží proplitá se,
“We’re happy!” blend a thousand voices, facing,
„Jsme šťastni!“ v tisícerém splývá hlase,
and here a child, and there a bloom exhales!
když děcko tu, tam květ se rozdýchá!
Walt Whitman saw Louisiana’s budding,
Walt Whitman v Louisianě zřel jej kvésti,
I in Bohemia see it, home, out call,
já v Čechách zřím jej, kotvím v něm a jsem,
I sing my song with boughs outstretched and leading
svou píseň zpívám s jeho ratolestí
with faith in Joy, Love, Life and Fortune’s bidding…
a věřím v Radost, Lásku, Život, Štěstí…
Oh, happy tree of life, our joy, grow tall!
Ó, šťastný strome, rosť k jásotu všem!<