NAPOSLED ZAMÁVÁM NA CESTU VLAŠTOVKÁM

FOR THE LAST TIME I’LL WAVE SWALLOWS GOODBYE

a pak se (navždy už?) zabedním v domě…

and then (for ever?) in my house up-boarded…

málo jsem miloval?! (Když se teď takto ptám?)

didn’t I love enough?! (Since I am asking, why?)

co je mně po lásce! Co je jí po mně…

what does love mean to me! Can’t be afforded…

Žádný jed, žádný pád, žádný hřeb do hlavy

No poison, drop-fall, no spike in my cranium

žádná krev nestříká po stěnách ze žil

no spattered walls from the veins I might sliver

(žádný strach, že bych si ukousnul pohlaví…)

(no fear, that I’d gnaw off my own ungainly, um…)

lze mluvit o lásce, když jsem ji přežil?

can love be spoken of, since I’ve outlived her?