Karfiol zůstal stát na střeše bungalovu,

Atop the bungalow, stopped dead, a cauliflower,

vrací se vlašťovka, sleduješ její let,

The swallow has returned, your gaze follows its dart,

a první pupeny jsou vytepány z kovu,

The first buds pop with metal-beating power,

budeme vozit hnůj, znám to už nazpaměť.

There’ll be manure to wheel, I know it off by heart.

Obloha vrní zas, je ještě na hambalkách,

Above, the purring sky, still tucked up, snuffled, dozing,

ač se má vyjasnit, ač má být krásný den.

It’s due to brighten up, a glorious day will pass,

Zdaleka hvízdá vlak, zdaleka hvízdá dálka,

Like the far whistling train, whose distance blows imposing

stříbrné krůpěje ťukají do oken.

As silver droplets come, tapping the window glass.

U branky na hřišti trénují malí hoši,

Pitched tight around the goal, the little lads are busy,

karfiol zůstal stát na čerstvém novém koši,

In its new wicker nest the cauliflower rests easy,

přijď, slunce z Francie, a podej nám svůj svit.

Come, sun of France, with your light lend a hand.

Už bych chtěl jíti pryč a otevírám dveře,

Aching to leave, I’m flinging wide the door,

už bych chtěl jít pryč, kdybych na Riviéře,

I’d fly, were this the Riviera shore,

muselo by se zcela vystříbřit.

Then all my toil would turn to silver sand.