Pláň se ti otvírá, když míjíš dlouhou zeď

A plain opens up before you, as you pass by the lengthy wall

zelené zahrady, zeď mrtvých na Centrálce.

of that sylvan garden, wall of the Centrálka dead.

Buš do ní zoufale a čekej odpověď,

Beat on it frantic for answers and wait for any at all,

jen vyplašený pták… odlétá… mizí v dálce.

only a startled bird… flies off… to fade far ahead.

Jen vyplašený pták odlétá oblohou

Only a startled bird flies off far into the sky

(skotačil na hrobech a hvízdal v keřích smrti)

(that hopped along the graves, piped in death’s undergrowth)

a smyčka lítosti se zadrhuje, škrtí,

the anguish of death’s noose shudders and strangles, loath

sleduješ jeho let, olovo na nohou.

you stand with leaden feet affixed and watch him fly.

Sleduješ jeho let, jak lehounce tam pluje,

You watch him fly away, how lightly off he’s floating

jak jízva na nebi se zvolna zaceluje

a graze along the sky that’s slowly healing, coating

nad poli, lukami a kolébáním vod.

above the fields and leas and waters gently rocked.

Ta rýha stříbrná… ta rýžka… nit… a bod.

That silver groove… that little scratch… a thread… a spot.