Zčernaly větve ve větru, jenž pálí,

Branches have blackened in the wind, igniting,

z okraje noci pták se ozývá,

from edge of night a bird is calling shrill,

leká snad jaro hřímající z dáli

could the Spring rumbling from far off sound frightening

v panenství čistá, plachá, tesklivá?

to virgin lands clear, timid, wistful, still?

Krajiny známé ze bdění a ze sna,

Familiar lands, from states wakeful, dreaming,

kde prázdno polí stře se do hnědi,

where barrenness of fields smears umber brown,

až nachýlí se žití mé, ať klesna

till my life tilts, inclines, and sunk, I’m seeming

znám štěstí těch, kdo ještě nevědí.

to know their joys, who don’t yet know their own.

Pak světla půl a stínů polovina

Then half and half the light and shade striating

jak palma ta, jež tančí nad hlubinou,

like the palm, dancing o’er deep standing water,

kéž najdu úpění tak zcela jiná

hoping I’ll find a lament, alternating

než ta, co hnětla krystaly mé dosud,

what crystallized my fortune till of late,

kéž nebojím se bázní snů, jež hynou,

hoping to fear no nightmare frights, which falter,

když kdosi drží rozsvícen můj osud.

when who-as-may-be holds my lit-up fate.