Má nečinnost se mně již k smrti hnusí

With my sloth I am nigh to death disgusted

a k práci své jsem vždy byl bez lásky.

and as for work I’ve never felt the love.

Ó, moci rázem roztrhati v kusy

Oh, but to shred, rip-up, and give my blasted

své cíle, poměry a závazky!

aims and conditions, duties all, the shove!

Však nově začít – je to bezvýsledné,

To start again anew – is hopeless, frankly,

když zklamání mé všecko proklíná,

since disappointment curses all I do,

a ruka moje, sotva že se zvedne,

and my hand, just as soon as lifted, dankly

již znavená mi padá do klína.

falls weary in my lap, without ado.

A to vím jistě: Kdybych dnes byl ženou,

I know this: If I was now a woman,

tak slinám světa nastavil bych líc

all the world’s slobber with my cheek I’d greet

a s drzým smíchem, sukní vyzdviženou,

with brazen glee, and my skirts held up, bloomin’

své tělo šel bych prodat do ulic.

I’d go and sell my body in the street.