Když v městě za noci zvuk každý dozní,

When in the town by night each sound’s dissembling,

tu jiná duše, tajemná, v něm vstává.

another soul, arcane, wakes uncontested.

Jak město spící je tvá ztichlá hlava,

Your head’s a dormant citadel, sequestered,

v níž bloudí myšlenka jak chodec pozdní.

in which a late night wandering thought is ambling.

Však bojíš-li se potměšilé moci

Yet if you fear the tardy walker’s power

pozdního chodce, že tě schvátí směle,

conniving to seize your imagination,

víc myšlenky se děs teď osamělé,

be more afraid of that thought’s desperation,

jež přepadne tě náhle o půlnoci…

to ambush you at midnight, till you cower…

Jsi její kořist. Cítíš? V tebe boří

You are its prey. Feel that? Its talon sinking

dráp chladný, tmavé peruti své vznese.

into you, cold, on dark wings upward tearing.

A v očích fosfor zelenavý hoří.

Eyes phosphorescent green that burn unblinking.

Jsi chvíli šílencem. A duše řítí

You’ve briefly lost your mind. Your soul veers, vanished

se v prohlubeň zla, kterou v nitru nese…

into the evil, deep within its bearing…

Ah, věčně propast, věčně v sobě míti!

Ah, ever the abyss, inside, unbanished!