Walt Whitman v Louisianě zřel jej kvésti.
Walt Whitman watched Louisiana’s blooming.
Já v Čechách zřím jej — tentýž boží vzrůst!
I in Bohemia see it – God’s own verve!
Táž velká rozloha a její náplň štěstí,
The same expanse and filled with joy consuming,
táž radost ve stech jeho ratolestí,
same joy in hundreds of its offshoots zooming,
táž chtivost paží, chlopní, dásní, úst!
same yearning arms and hearts and lips observe!
Strom života! — Já obnažuji hlavu
The tree of life! — I bare my head in wonder
a ruce nad ním vzpínám v žehnání;
and lift my arms and hands up high in praise;
ať v Zory prvním hoří zlatohávu,
may Dawn bedeck it with her golden splendour,
ať červánky v něm pálí svoji slávu,
may rosy morn up-flare, its glory render,
ať Noc jej svými stíny zaclání!
may Night with its own shade protect its gaze!
Cos na něm ustavičně věčné, živé,
Something about it, constant, ever living,
pět za jednu se tlačí mroucí snět,
to sing for one the dying pressing dream,
sta poupat planoucích za jedno mřivé…
a hundred blossoms blaze for one less giving…
Ó, taji, záhado, ó, mystérium, dive!
Oh wondrous, arcane mysteries conceiving!
Včel úly slyšíš v jeho větvích znět!
A beehive in its boughs to hear you seem!
Hle, z vadnoucího zas tu nové listí,
Lo, from the faded, fresh new leaves are burgeoning,
a jeden věčný život napořád!
life’s one incessant constant revelry!
A v listech věčně svěžích můžeš čísti
Yours there to read in leaves e'er freshly surging,
jen život, jehož vlákna zříš se přísti
pure life, in strands you see in weave emerging
v ten koloběh, jímž vládne lad i řád!
all round carousing, graceful, orderly!
Pod jeho stíny sta jich objímá se,
And in its shade a hundredfold embracing,
na větvích hlahol ptáků neztichá,
and in its branches birdsong never fails,
sta úst se líbá, paží proplitá se,
a hundred kissing mouths, arms interlacing,
„Jsme šťastni!“ v tisícerém splývá hlase,
“We’re happy!” blend a thousand voices, facing,
když děcko tu, tam květ se rozdýchá!
and here a child, and there a bloom exhales!
Walt Whitman v Louisianě zřel jej kvésti,
Walt Whitman saw Louisiana’s budding,
já v Čechách zřím jej, kotvím v něm a jsem,
I in Bohemia see it, home, out call,
svou píseň zpívám s jeho ratolestí
I sing my song with boughs outstretched and leading
a věřím v Radost, Lásku, Život, Štěstí…
with faith in Joy, Love, Life and Fortune’s bidding…
Ó, šťastný strome, rosť k jásotu všem!<
Oh, happy tree of life, our joy, grow tall!