ČESKÁ LEGENDA VÁNOČNÍ

Jaroslav Vrchlický ČESKÁ LEGENDA VÁNOČNÍ 编辑历史

1个月前 李大侠 更改了

来源 [ ~~https://www.vzjp.cz/basne.htm~~ ⟹ https://www.vzjp.cz/basne.htm#Vrchlicky ]

诗歌正文

语言 [ ~~波兰语~~ ⟹ 捷克语 ]

4个月前 李大侠 添加了初始版本

旧版本		新版本
1	Po bílém sněhu se táhnul dvou stínů černý lem.	1	Po bílém sněhu se táhnul dvou stínů černý lem.
2
3	Z nich jeden dolů se nahnul. „Kde jsme?“ — To česká zem!	2	Z nich jeden dolů se nahnul. „Kde jsme?“ — To česká zem!
4
5	„Zde třeba stavit se déle,“ děl světlejší první stín	3	„Zde třeba stavit se déle,“ děl světlejší první stín
6
7	a sladkou svou tváří se sklonil v mrak, tmavých do hlubin.	4	a sladkou svou tváří se sklonil v mrak, tmavých do hlubin.
8		5
9
10
11	Pod sněhem pole tam spala, je věnčily štíty hor,	6	Pod sněhem pole tam spala, je věnčily štíty hor,
12
13	z chat nízkých okny zář plála, zněl z kostelů vážný chór:	7	z chat nízkých okny zář plála, zněl z kostelů vážný chór:
14
15	„Nám z růže vykvetl kvítek,“ to táhlo mlhami,	8	„Nám z růže vykvetl kvítek,“ to táhlo mlhami,
16
17	však za tím to „radujme se“ jak vázlo by slzami.	9	však za tím to „radujme se“ jak vázlo by slzami.
18		10
19
20
21	Pod nimi právě v hloubi štít chatrče se tměl.	11	Pod nimi právě v hloubi štít chatrče se tměl.
22
23	Kdes ve vsi dvanáctou troubí, od lesa psů štěkot zněl	12	Kdes ve vsi dvanáctou troubí, od lesa psů štěkot zněl
24
25	Stín tmavší — to svatý byl Petr — rozhrnul zvolna svůj šat,	13	Stín tmavší — to svatý byl Petr — rozhrnul zvolna svůj šat,
26
27	pln jablek, ořechů, hraček, jež rozdával hojně a rád.	14	pln jablek, ořechů, hraček, jež rozdával hojně a rád.
28		15
29
30
31	„Tam děťátko mají v té chatě,“ děl k Mistru, „ať v potěchu	16	„Tam děťátko mají v té chatě,“ děl k Mistru, „ať v potěchu
32
33	vzplá chudičký Bethlem jim v zlatě mých jablek a ořechů,	17	vzplá chudičký Bethlem jim v zlatě mých jablek a ořechů,
34
35	ty nejkrásnější chci hračky kol jesliček postavit,	18	ty nejkrásnější chci hračky kol jesliček postavit,
36
37	pomluvit nesmí nás tady, ať dál zas můžem jít.“	19	pomluvit nesmí nás tady, ať dál zas můžem jít.“
38		20
39
40
41	Však první stín světlý se sklání a stojí v chatě již.	21	Však první stín světlý se sklání a stojí v chatě již.
42
43	Pln něhy a smilování, co Petr má s hračkami kříž.	22	Pln něhy a smilování, co Petr má s hračkami kříž.
44
45	On nad kolébkou tam stojí v sny šepce dítěte,	23	On nad kolébkou tam stojí v sny šepce dítěte,
46
47	tam stojí jak lilie bílá, když přes noc rozkvete.	24	tam stojí jak lilie bílá, když přes noc rozkvete.
48		25
49
50
51	A šepce: „Ty ubohé dítě, ký trpký v světě los tvým!	26	A šepce: „Ty ubohé dítě, ký trpký v světě los tvým!
52
53	Kam jiní stoupají hbitě, ty pracně a bojem zlým.	27	Kam jiní stoupají hbitě, ty pracně a bojem zlým.
54
55	Tož dýchám ti do srdce sílu, bys mohlo všecko snést,	28	Tož dýchám ti do srdce sílu, bys mohlo všecko snést,
56
57	tož dýchám ti do srdce lásku při třpytu zlatých hvězd.	29	tož dýchám ti do srdce lásku při třpytu zlatých hvězd.
58		30
59
60
61	Má každý bojů dost v světě, ty české dítě však víc.	31	Má každý bojů dost v světě, ty české dítě však víc.
62
63	Nechť zloba a ústrk zlý rve tě, vždy klidnou zachovej líc!	32	Nechť zloba a ústrk zlý rve tě, vždy klidnou zachovej líc!
64
65	Co cizích ústrk a zloba? — Však vlastních bratří zášť,	33	Co cizích ústrk a zloba? — Však vlastních bratří zášť,
66
67	ta nejvíc pálí a hlodá a u vás je domovem zvlášť.	34	ta nejvíc pálí a hlodá a u vás je domovem zvlášť.
68		35
69
70
71	Tož dýchám ti do srdce sílu, bys mohlo zášť bratří snést,	36	Tož dýchám ti do srdce sílu, bys mohlo zášť bratří snést,
72
73	bys vždycky silnější k dílu zas pozvedlo hlavu i pěst,	37	bys vždycky silnější k dílu zas pozvedlo hlavu i pěst,
74
75	tož dýchám ti do srdce lásku, jež nepřízeň roztaví,	38	tož dýchám ti do srdce lásku, jež nepřízeň roztaví,
76
77	když zloba vlastních ti bratří tvůj život otráví!“	39	když zloba vlastních ti bratří tvůj život otráví!“
78		40
79
80
81	Stín světlý stál nad kolébkou a dlouho v dumě stál,	41	Stín světlý stál nad kolébkou a dlouho v dumě stál,
82
83	nad dítě dlaň vztáhnul hebkou, co v světlech Bethlem plál	42	nad dítě dlaň vztáhnul hebkou, co v světlech Bethlem plál
84
85	s koráby, stádem a vojskem i s věžemi divných měst.	43	s koráby, stádem a vojskem i s věžemi divných měst.
86
87	A s rozdělením dárků již Petr hotov jest.	44	A s rozdělením dárků již Petr hotov jest.
88		45
89
90
91	Již Pána za roucha lem tahá: „Čas, Mistře, jíti je dál!“	46	Již Pána za roucha lem tahá: „Čas, Mistře, jíti je dál!“
92
93	Však božská tvář v srdce mu sahá, jeť psán v ní hluboký žal:	47	Však božská tvář v srdce mu sahá, jeť psán v ní hluboký žal:
94
95	„Já moře jsem veliké lásky a do všech sypu ji cest,	48	„Já moře jsem veliké lásky a do všech sypu ji cest,
96
97	proč, Petře, jenom v těch Čechách tak málo lásky jest?“	49	proč, Petře, jenom v těch Čechách tak málo lásky jest?“