Do Paříže včera Podzim vbĕh,

Včera sa Jeseň šuchla cez Paríž.

nehlučnĕ se mihl po Saint-Michel,

Po bulvári Saint Michele kradla sa,

v dusném parnu pod tichými stromy

v kanikule, pod míkvym haluzím,

do aleje za mnou přišel.

a so mnou stretla sa.

Toulal jsem se právĕ kolem Seiny,

Práve som k Seine šiel a v duši mi

písnĕ v nachu hořely mi v duši,

pesničky ako raždie horeli,

chraptivé, ach smutné, začazené,

čmudiace, smiešne, žiaľne, nachové,

o tom, že smrt tĕlo tuší.

že umriem vraveli.

Dohonil mne a nĕco mi šeptal,

Jeseň ma dostihla a šepla dač.’

po Saint-Michel nĕco přešlo s chvĕním,

Bulvárom Saint Michele to zachvelo.

bzum bzum bzum a žertovný list stromu

Zum, zum: po ceste lístie žartovné

přeletĕl tam se šustĕním.

si poletovalo.

Chvilka: Léto neuteklo ještĕ,

Minúta: len čo Leto užaslo,

z Paříže už bĕží Podzim v smíchu.

z Paríža Jeseň ušla s chichotaním.

A že byl tu, teprv jsem já zvĕdĕl

Tu bola, a že bola, viem len sám

pod plačícím křovím v tichu.

pod lístím rozstonaným.