Já jsem syn Goga i Magoga

Goga a Magoga som ja syn,

a tluču marnĕ do zdí, vrat,

daromné búšim ja na múry, brány

já ale přesto se vás ptám:

a predsa spýtal som sa vás:

smím pod Karpaty zaplakat?

Slobodno zaplakať pod Karpatami?

Přišel jsem cestou vereckou,

Verecky chýrnou cestou prišiel ja,

náš starý zpĕv mi v uších zní,

ešte ryk pramaďarských čujem spevov,

smím přes Dĕvin sám prorazit

môžem dnes vtrhnúť pri Devíne

nových dob zpĕvy novými?

s novými spevmi nových dejov?

Ať jsem Vasilem zpívajícím,

V uši mi vriace lejte olovo,

olovem uši zalejte,

nech nový Vazul som, spevavý Vazul,

ať nov ých zpĕvů neuslyším,

nech žitia nové spevy nečujem,

surovĕ po mnĕ šlapejte.

šliapte ma, vtnite do mňa podlý pazúr.

Lkám dosud, však bez čekání,

No dotiaľ predsa len na krídlach nových

přes stálĕ kletby pusty zlé

pieseň sa rozlieta a v muke lká,

na nových křídlech písnĕ letí,

a bárs by sto ráz klial jej Pusztaszer,

vítĕzné přesto, maďarské.

víťazná, nová je a maďarská.