Já jsem syn Goga i Magoga

Eu sou filho de Gog e Magog,

a tluču marnĕ do zdí, vrat,

contra portas e muros em vão bato,

já ale přesto se vás ptám:

sem deixar de vos perguntar:

smím pod Karpaty zaplakat?

pode-se chorar abaixo dos Cárpatos?

Přišel jsem cestou vereckou,

Vim p'lo célebre caminho de Verecke,

náš starý zpĕv mi v uších zní,

soa-me inda aos ouvidos velho canto húngaro;

smím přes Dĕvin sám prorazit

posso irromper de junto a Dévény

nových dob zpĕvy novými?

com cantos novos de tempos novos?

Ať jsem Vasilem zpívajícím,

Chumbo vertam nos ouvidos fervente,

olovem uši zalejte,

eu serei o novo cantor Vazul;

ať nov ých zpĕvů neuslyším,

não oiça da vida os cantos novos,

surovĕ po mnĕ šlapejte.

pisem-me rude e cobardemente.

Lkám dosud, však bez čekání,

Mas, até lá, chorando entre penas,

přes stálĕ kletby pusty zlé

nada esperando, em novas asas voa o canto;

na nových křídlech písnĕ letí,

e quando Pusztaszer maldiz cem vezes,

vítĕzné přesto, maďarské.

é inda vencedor, e novo, e húngaro.