Eternity has swallowed countless ages,

Co věků v propast věčnosti se svezlo,

Where falsehood, sham with violence had reigned,

v nichž s násilím se družil klam a blud,

To wrench and hold the mace of worldly sages,

by urvaly a střehly světa žezlo

For their own pleasure keeping others chained;

pro vlastní rozkoše a bližních trud,

Vainglory pomp and wealth basked fist, upraised,

kdy slunila se v nádheře a moci jen zpupná pěst

Till darkness heard the cry: Let toil be praised!

až posléz žalnou rozlehlo se nocí: Bud práci čest!

Has history upheld that fame misguided?

Co pozůstalo z dějů slávy liché?

Parchment scraps marked with mould and blood congealed.

Jen cár a plíseň krví psaných blán.

But oh! The legacy of work confided:

Však ejhle! odkaz práce věků tiché:

Here, dark green meadows, yonder ripened field;

tu smavá zeleň luk, tam žírný lán,

Village trees, blossom flaming, bustling town marketplace,

zde vesnic roj a plodných štěpů krása, ruch čilých měst

And buildings tall, proclaiming: Let toil be praised!

a stavby velebné, jichž témě hlásá: Buď práci čest!

A worthy call, solemn and worth revering,

Ó krásné heslo, velebné a svaté,

Shaking off surfdom chains of wretchedness,

jež střásá s šíjí rabské řetězy

Scattering golden idols, hollow, reeling,

a rozmetává duté modly zlaté

Winning out over hate, and feigned success;

a nad zlobou i šalbou vítězí.

Above raised heads, new dawn’s portent, ablaze,

Zář jitra nového nad lidstvem vznítí ta blahá zvěst,

World unison, reborn: Let toil be praised!

až svorně celým světem bude zníti: Buď práci čest!

Praise toil of every kind that brings well-being,

Čest práci každé, která dobro plodí,

Though wielding hammer, or behind the plough,

nechť mává kladivem neb řídí pluh,

Wading through mud and dust in strife unseeing,

ať prachem, blátem lopotně se brodí,

Or lofty penned, uplifting care-worn brow;

či perem vzletným ať ji koná duch,

Unsteered by selfish dictate, lust, greed-crazed –

když vodítkem jí nejsou sobců chtíče ni zištná lest —

Toil of pen, file and spade, alike be praised!

té práci péra, pilníku a rýče buď stejná čest!

Times yet to come shall wipe off vacuous captions,

Čas lepší smaže mnohé heslo plané,

Which now on human flags emblazoned wave,

jímž nyní září lidstva prapory,

Peace bring to wars of values, faiths, conceptions

mír v hádku zásad, věr a stavů skane

Hushing up racial tensions, loud and grave,

i plemen stichnou hlučné rozpory,

The fanfares of the powerful, weapons razed —

fanfáry mocných, uhnětených skřeky i zbraní chřest —

But times then will still resound with: Let toil be praised!

však zníti bude všechny příští věky: Bud práci čest!

I speak to you, hands feverish with trying,

Vy ruce pracující v horké píli,

May others get the fruits your blossom brings,

nechť jinému z ní vzchází plod a květ

Yours shall be victory, without denying,

k vám jistě váha vítězství se chýlí,

Yours is the future, yours all worldly things.

vám patří budoucnost, váš bude svět.

Though for now bile and thorns obstruct your ways,

Nechť dosud, bratři, s trním blín se vine kol vašich cest,

Reach out — for laurels due: Let toil be praised!

jen chutě ku předu — tam vavřín kyne: Buď práci čest!