Při sterých dětí vřískotu a lidských houfů hluku,

To din of children’s squeals, crowds jostling, jarring,

při mocném kotlů víření a táhlých trubic zvuku

to thundering kettle drums and trumpets blaring

tři králi vjeli v město Betlehem.

three kings rode in to Bethlehem, and said:

A řekli lidem: „My jsme přišli sem,

“From far away our royal quest we’ve led

by hlavy naše pánův před pánem se uklonily,

to bow our regal heads down before our king,

a bychom slzu radosti zde spolu uronili.“

and shed a tear, for our joy is an upwelled spring.”

Hned městem zas se berou dál, až k chudobnému stáji,

On they went through the town, to a stable, plain,

tam s velbloudů svých slézají a řadou poklekají

there to dismount their camels, to kneel to deign,

a mezi tím, co služebníci v chvat

their servants hurrying, as they were kneeling,

po zemi rozstírají s dary šat,

to spread out a fine garment, gifts revealing;

král řečník zvolený — ten, jenž hned první s kraje klečí —

Their spokesman king — the first one genuflecting —

svou úctu pronáši, to tuze pěknou řečí.

his tribute gave, his choicest words electing.

Pak druhý lichotivě dí: „Ó matičko Ty jasná,

The second one then spoke: “Oh, mother glowing,

jakž je to dítko půvabné — již očička ta krásná —

a lovely child, — so bright-eyed, clearly owing —

toť věru celý panímámin zrak!“

his eyes to his dear mother’s lucent gaze!”

A třetí k Josefu dí právě tak:

The third to Joseph turned, to add his praise:

„No je to radost nad radost — jakž, ctěný pane mistře!“

“Master — with joy of joys you must be swelling!”

Však Ježíšek kýv‘ z jeslí prstem svým a pravil bystře:

But from the manger beckoned Jesus, with missive telling:

„Vy králové jste přišli sem, že já jsem ještě dítě,

“You kings have come to see me, a child, for now,

Vyť apoštolům svobody se kdys i ukláníte:

you, who to freedom’s heralds do sometimes bow:

však až já ponarostu v celý muž,

but when I grow up to be a full-fledged man,

a žáků půjde za mnou houfně už,

my following a throng, a veritable clan,

hned sestrčíte hlavy své pak v strachu dohromady

you’ll put your heads together, as your fears rise,

a budete i tupých od biřiců bráti rady.

and from your strongmen take advice, unwise.

Teď přišli jste sem s poklonou z té světa někde dáli,

From far, with tributes you have made your quest

a sypete mi zlata lesk a kadidlo i chvály,

to bring me gold, myrrh and incense, words well-dressed

pak — byste zachovali zlatou svou —

but later — just to hang onto your golden crown —

mně korunu necháte trnovou,

you’ll crown my head with thorns, and me disown,

a k poslední mé cestě skalní ku Golgatě

and when to Calvary stony my cross I’ll bear

z Vás tří se nedostaví žádný — dím to svatosvatě!“ —

none of you three will come — I earnest swear!” —

Král řečník s čela korunu si honem k uchu šoupnul,

Down o’er his ears his crown drew the spokesman king,

rád řek‘ by něco, neví co, a zdá se mu, že zhloupnul.

lost for words, feeling wit was no more his thing.

A na to v tajený se dali šept,

The others in low, hushed tones began to mutter,

druh druhu ve královské ucho rept‘:

into each royal ear disdain to utter:

„Že z tesařky je předce jen, on každým slovem jeví!“

“Every word proves he’s just a carpenter’s wife’s brat!”

To ví se: přišli se slávou — jak odešli, se neví.

They came with pomp — went, who knows how, after that.