Born out of stormy times we have awoken,

Z bouřného času jsme se narodili

and step by step in storm clouds go to meet

a krok za krokem v bouřných mračnech jdem

proudly our lofty goal, our backs unbroken,

vstříc hrdě vznešenému svému cíli,

unbowed, except compatriots to greet.

šíj kloníce jen před svým národem.

We knew what strife to cross our path was waiting;

My věděli, co na nás cestou čeká;

although the thunder roared, as frost gnawed bone –

byť hrom však bil a mráz nám v kosti vál –

such ancient Czech refrains, and unabating,

toť jenom česká hudba odevěká,

are music to stride forward to – go on!

my při ní půjdem k předu – dál, jen dál!

Forth with our nation, which so pure, clear gazing,

S tím národem, jenž je tak čistý, jasný,

is as if from God’s hands set forth, and blessed;

jak byl by z rukou božích vyšel dnes;

to this day in its breast that ideal blazing,

jenž dosud v prsou nese idól žasný,

for which, in times gone by, it was oppressed!

byť byl i před věky již za něj kles'!

For human freedom – which in us once flourished! –

Za volnost lidskou – v nás kdys rozekvetla! –

stand Czechs today, as each has ever done:

dnes stojí Čech, jak druhdy za ni stál:

that very thought, which grave-ward had us banished,

ta myšlénka, která nás ve hrob smetla,

shall lift us up to glory – onward, on!

zas k slávě vznese nás – jen dál, jen dál!

Onward! New times behove new actions. Morning

Jen dál! Čas nový nové chce mít činy,

has risen for new toil, fresh day returned,

den nový vzešel k nové práci nám,

the glory of the fathers, sons adorning –

jeť sláva otcův krásný šperk pro syny –

if accolades you seek, let yours be earned!

však kdo chceš ctěn být, dobuď cti si sám!

Where present day is like a child now pining,

Kde přítomnost jak dítě pozastesklá,

for glory past, its every precious stone,

vše dávná sláva, byť v ní démant hrál,

albeit the wake behind the ship lies shining –

je za korábem jenom brázda lesklá –

pull taut the rigging – raise the sail – go on!

napněte lana – vzhůru plachty – dál!

Enough of sighs, be still, ye lips objecting

Pryč se vzdechy, již umlkněte, rety,

to the times far from bright ahead, in shroud!

že přízeň doby není jasna tak!

Does not the rose its petals spread, prospecting

což růže neotvírá svoje květy,

for the sun, past the interloping cloud?

když mezi ní a sluncem rozstřen mrak?

Away with dozing at the helm, steer steady:

Pryč s klímotem již u kormidla lodi:

bystanders shall be left behind, soon gone,

kdo chvíli stál, již stojí opodál,

no day comes twice-reborn around, be ready,

den žádný dvakráte se nenarodí,

there’s one right time to act – go on, go on!

čin dvakrát nezraje – jen dál, jen dál!

Like unto others, the sun’s beams are sent us,

Nám slunce jako jiným skráně zdobí,

for us, just as for them, night turns to day,

nám po noci jak jiným vzchází den,

we are like other sons of times momentous –

jsme jako jiní syny velké doby –

heed the call, let the true men lead the way!

ta žádá však si celých mužů jen!

Come here, come here, our visitor, loved dearly,

Pojď sem, pojď sem, ty milounký náš hosti,

to make our sombre dance a merry one,

by truchlý rej náš plesem zas se zdál,

you, golden hope, you jolly boldness, cheery,

ty zlatá naděj, smavá troufalosti,

carry our flag, with glee we will go on!

nes prapor náš, my s jásotem jdem dál!

What providence may bring our way we’re guessing –

My nevíme, co budoucnost nám chová –

yet the god of Czech battles still has zest,

však ještě žije českých bitev bůh,

and for our victories both great and pressing

a pro vítězství veliká a nová

our homeland field is broad, to well attest!

je dosud širý dost ten český luh!

And if God wills that we should face new battles –

A chce-li bůh snad dát kdys nové seče –

we’ll sing the Hussite chorale on till won,

nám stačí hlas husitský na chorál,

there’s iron ore, to forge fine swords for chattels,

dost v zemi železa na dobré meče,

and iron in the blood – go on, go on!

i v krvi železo – jen dál, jen dál!

Oh let us keep our eye on our ship’s bearing,

Ach hleďme pilně ke korábu svému,

we are its deck planks, tined and tied within,

jsme jeho planky, hřeb jsme svěrný v něm,

and with all fervour we will bond together,

a věrně, toužně přilneme-li k němu,

once more the Czech Land’s fortunes to begin!

zas šťastna záhy bude Česká zem!

Though a Czech might achieve all things desired,

Však byť měl Čech již všechno ve svém klínu,

and in his wildest dreams all wished upon  –

čeho si v nejbujnějších snech svých ždál –

this human sea gives no respite, though tired,

to lidské moře nezná odpočinu,

don’t look for rest, keep ever on, inspired,

Ty též ho neznej, stále měj se k činu,

onward, beloved Nation, ever on!

dál, Národe náš drahý, věčně dál!